Athény v Řecku
Hlavní město Řecka Athény
Hlavní město Řecka Athény má okolo 390 000 obyvatel. Přestože oplývá řadou velmi cenných antických památek, ze kterými se sem táhnout miliony turistů, město samotné není příliš okouzlující. Rušné město, hustý provoz, prach. Athény jsou centrem hospodářského, společného i obchodního života Řecka. Nachází se zde univerzita, je sídlem arcibiskupa, a stejně jako každé jiné hlavní město je útočištěm významných obchodních korporací, pojišťoven, bankovních a jiných institucí.
Doporučujeme: levné letenky, dovolená
Původní osídlení Athén
Původní osídlení Řeckých Athén se datuje do období 4. tisíciletí př.n.l., a je opředeno řadou bájí a pověstí, které jsou díky Homérovi a dalším autorům známé široké veřejnosti. Kdo by neznal boha Poseidona, Athénu, Thésea, Amazonky nebo kentaury – napůl lidé napůl koně, Medůzu, Sirény nebo olympijské hry. Všechny tyto známé postavy a události se promítají do antické historie a tvoří její neoddělitelnou součást. Tato bájná linie řecké historie existuje vedle té faktické a zajímavě ji doplňuje v případech, kdy toho o konkrétních historických událostech moc nevíme.
Nejvýznamnější památkou v Řeckých Athénách
Nejvýznamnější památkou v Řeckých Athénáchje bezpochyby Akropole, která se datuje do období 6. století před naším letopočtem. Vzhledem k tomu, že řecká historie prošla šťastnými, méně šťastnými, vítěznými obdobími i obdobími proher a nepřátelských nadvlád, tak i Akropolis menila svůj ráz v průběhu času. Athénin chrám na Akropoli byl v 5. století znovu obnoven a spolu s dalšími chrámy, sochami, a příslušnými budovami vytvořil náboženský svatostánek a povýšil Akropoli na místo s nejvyšším státním významem. Z tohoto období klasických řeckých dějin pocházejí ti největší a nejzvučnější jména řeckých stavitelů, architektů, sochařů, dějepisců, filozofů a spisovatelů. Z Athén se stalo kulturní centrum, které nabývalo celosvětového významu, a které svým vlivem zasahovalo do veškerých oblastí lidské činnosti.
Výlučné postavení Athén
Výlučné postavení Athén bylo oslabováno zejména díky nájezdům nepřátelských kmenů, kterým se athéňané nedokázali ubránit. Velký zásah znamenal vpád barbarských kmenů, který znamenal úpadek města, jeho památek a postupnou likvidaci tradičních náboženských hodnot a budov, a jejich postupné nahrazení křesťanskými kostely. Další ránou athénám uštědřili Turci, kteří se zde usídlili a křeťanskou Akropoli přeměnili na mešitu. Poté město připadlo benátčanům, a následně přišlo do opětovného područí Turků.
Status hlavního města získaly Athény
Status hlavního města získaly Athény v roce 1834, což znamenalo velký příliv obyvatelstva a mohutnou výstavbu obytných i kancelářských budov. Město se proměnilo na moderní metropoli s hustou dopravní sítí, a taktéž s povinností absorbovat nápor velkého množství zahraničních turistů. Průmyslový rozvoj Athén byl dovršen uspořádáním olympijských her, které se konaly v roce 2004.
Akropolis
Historie
Tento bájný, 300 m dlouhý, 150 m široký, a 156 metrů vysoký pahorek, který se tyčí přímo v centru Athén, prošel ve své historii četnými změnami, které závisely především na historických etapách, kterými Athény prošly. Z původního královského paláce, který byl obehnán kyklopskými hradbami, byl od poloviny 5. století př.n.l. vystavěn rozsáhlý královský a náboženský komplex, který se stal centrem kulturního života Řecka. Jeho dominantu tvořil honosný Athénin chrám, tehdy ještě bez dominantního sloupoví po obvodu chrámu. Zbytky soch a maleb z tohoho období jsou dnes umístěny v nedalekém muzeu. Athénin chrám byl však za vlády Peisistrata kolem roku 520 př.n.l., nahrazen novým chrámem, tentokrát už se zmíněnými sloupy. Tím však osud Akropole nekončí, naopak nastává temné období pro chrámy na Akropoli. Kolem roku 480 př.n.l. vpadli do Řecka peršané a poničili stavby na Akropoli do té míry, že musely být zbourány, a jejich zbytky byly dále použity na výstavbu nových hradeb.
Nejvýznamnější období pro antické stavby
Nejvýznamnější období pro antické stavby bylo beze sporu za vlády Perikla ve 2. polovině 5. století př.n.l. Pod Periklovým vedením vznikl chrám „panenské“ bohyně Athény, zvaný Parthenon, dále Propylaje – mohutná vstupní brána nebo chrám “vítězné“ Athény Niké. Velkým počinem, jenž byl ale uskutečněn až po Periklově smrti, byl tchrám Erechteión, který je známý především díky obvodovým sloupům, vytesáných do tvaru dokonalého ženského těla. Tyto „ženské sloupy“, půodpírající střechu průčelí Erechteiónu nesou název Karyatidy.
Obecné informace o Akropolis
Na Akropolis je možné vystoupat pouze z jedné strany, a to ze západu. Hned po vstupu do areánu se před vámi otevře první antický skvost, a to Odeión Heroda Attika – spíše komorní divadlo, které bylo vystavěno 161 n.l. I v dnešní době se můžete jeho prostřednictvím vžít do role antických diváků, kdy budete stejně jako před stovkami let shlížet komedii a tragédii podle předlohy velkých antických umělců. Divadlo s původní architekturou pojme okolo 5000 diváků, a pokud se rozhodnete Athény navštívit, tento zážitek byste si určitě neměli nechat ujít.
Při výstupu po mramorových schodech
Při výstupu po mramorových schodech na Akropoli si jistě všimnete chrámu, kterým je Chrám bohyně Athény, který byl na její počest vystavěn v letech 452-421 př. n.l. tak, aby dostál jejímu přízvisku „vítězná“. Po celé své délce byl proto vybaven nejrůznějšími motivy, představujícími vítězství. Sochy v podobě půvabných ženských pocházejí od tehdy významného sochaře Kallimacha.
Přímo do areálu Akropole vede dnes nazvaná Beulého brána, pojmenovaná podle francouzského archeologa, postavená v druhé polovině 3. století n.l. Nad ní se rozléhá sloupová síň zvaná Propylaje, která dokládá krásu a originalitu sloupů vytvořených v tradičním dórském a iónském stylu. Její účely byly především reprezentativního charakteru. Po obou stranách na Propylaje navazují dvě, velikostně nesouměrná křídla.
Ústřední, a také nejdominantnější budovou je architektonický skvost nazvaný Parthenón – dříve tzv. Starší Parthenon. Chrám, vybudovaný v 5. století př.n.l. a zasvěcený řecké bohyni Athéně.
Architektonické provedení, bohatá výzdoba, plastiky a mohutné obvodové dórské sloupy z klasického období řeckých dějin jsou považovány za vrchol řeckého umění vůbec. Interiér chrámu byl zasvěcen kultu bohyně Athény s její 12-ti metrovou sochou uprostřed celly – haly chrámu, obehnanou již zmíněnými sloupy. Sochu Athény vytvořil slavný sochař Feidiás ze slonoviny, kombinované se zlatem. O jejím osudu se toho moc neví, socha byla ztracena, a ve 20. století se našly pouze její odštěpky.
Exteriér chrámu, vytvořený taktéž Feidiásem byl posetý mýtickými výjevy z antické historie a významné události z minulosti města (vítězství nad Peršany, zrození Athény z Dionýsovy hlavy nebo Trojská válka). Tyto výjevy byly ale z velké části zničeny za následné křesťanské osvěty a osmanské nadvlády. Ani tento chrám nezůstal ušetřen četným historickým útokům – původní stavba tzv. Preparthenonu, neboli Staršího Parthenonu byla roku 480 př.n.l. zničena vpádem paršanů, a pozdější Parthenon byl v 6. n.l. století přeměněn na křesťanský kostel, zasvěcený Paně Marii. Po dobití Osmany sloužil i jako mešita, s vysokým minaretem. Největší újmu ale utrpěl za vpádu Benátčanů, kteří při odstřelování Turků, ukrývajících v Parthenonu střelivo, zničili část střechy, a spolu s ní i velké množství soch. Některé antické sochy zdevastovány, jiné ukradeny a odváženy do různých koutů Evropy, jiné zůstaly do dnešních dní uchovány v muzeu na Akropoli, které je nejlepší a nejbohatší sbírkou antického umění.
Pozoruhodnou památkou je taktéž chrám nazvaný Erechteión, zbudovaný v letech 421-406 př.n.l., se slavnými sloupy vyobrazenými ve tvaru šesti půvabných ženských těl, podpírající moutnou střechu Erechteiónu. Karyatidy, tyto ženské sochy jsou dnes již kopie. Chrám stojí na části původních dvou Athéniných chrámů, a nad hroby dvou mýtických králů Erechtea a Kekropse. Významným dokladem mýtických dějin se stal olivovník, bohatě roustoucí vedle Erechteionu, který městu věnovala sama bohyně Athéna jako připomínku výhry ve sporu o Attiku a město.
Další mýtická báje je vtělena do praskliny v podlaze i ve stropě připomínající boha Dia, který svým trojzubcem roztříštil skálu, a z jejích útrob vytryskl na povrch pramen vody.
Centrum Athén pod Akropolí
Díky tomu, že se Akropolis tyčí ve výšce 156 m nad městem, je z něho překrásný pohled na athénské centrum. Centrum tvoří dvě části, tzv. agory – jedna řecká, a druhá římská. Na jižní straně Parthenónu se vám naskytne malebný pohled na Dionýsovo divadlo, tedy jeho pozůstatky, který byl postupně budován od 6. století př.n.l. Pro zhruba 17 000 diváků se tu hrály hry největších řeckých a římských umělců. Na pahorku proti Propylajím – (vstupní bráně s mramorovými schody) je vidět proslulý Areopagos – pahorek, který kdysi sloužil jako sídlo soudu nebo řečnící místo pro archonty, později pro kázání apoštola Pavla nebo Dionýsa Areopagity. Z tohoto místa se můžete zahradami vydat přímo do centra řecké agory.
Řecká agora
Za návštěvu zde stojí bezpochyby i Hefaistův chrám, který patří k nejlépe zachovaných památkám vůbec. Jeho tvůrce Kallikrates ho vyzdobil mýtickými symboly o klasickém půdorysu 6 a 13 obvodových dórských sloupů. Pozdější ničivé historické událostí se na tomto chrámu nijak výrazně nepodepsaly, v 5. století byl přeměněn na křesťanský kostel sv. Jiří.
Na okraji tohoto pahorku můžeme vidět ještě zbytky Diovy síně, která sloužila k vykonávání soudních rozsudků – tehdy se toto místo stalo osudným i Sokratovi, který zde byl odsouzen k vypití číše s nápojem z bolehlavu. Dále je zde k vidění Agrippovo odeión – malé komorní divadlo s bohaté zdobenou korintskou sloupovou hlavicí, nedaleký Areův chrám, Attalova stóa, ve které je dnes umístěno místní muzeum s cennými vykopávkami přímo z agory.
Římská agora
Římská agora začíná za Attalovou stóou a byla vybudována za římské správy města. K objektům, které určitě patří za zmínku patří osmiboká Věž větrů, datovaná do období 40 př.n.l. Připomíná osm větrů, představujíích světové strany, a byla vystavěna za účelem vodních hodin. O kousek dál vaši pozornost může nalákat zhruba 70 mramorových veřejných záchodků, které kdysi sloužily svému účelu na mítním tržišti. Nedaleko tohoto místa stála obrovská Hadriánova knihovna, postavená po roce 132 n.l., ze které se do dnešních dní zachovala pouze západní část průčelí a obvodové zdi. Po průchodu čtvrtí Plaka kolem kostela Metamorfósis a Lysistratova pomníku dojdete do tzv. Hadriánova města.
Hadriánovo město
Po tom, co projdete císařovou branou vejdete do posvátného místa zvaného Olympeion, kde se nachází pozůstatky chrámu Dia Olympského. Toto veledílo má své počátky už v době 550 let př.n.l. za dob Peisistrata, ale zejména jeho následovníkům připadal „málo pompézní“. Proto byl v průběhu 700 let několikrát přestavován a zvětšován, až dosáhl takové pompéznosti, že se v té době řadil k nějvětším stavebním dílům. Chrám byl opatřen 17-ti metrovými sloupy se zdobnými korintskými hlavicemi a svou velikosté tehdejší Řeky spíše pobuřoval. Na takovou okázalost si moc nepotrpěli.
Za tímto chrámem bylo z mramoru vystavěno v letech 140-144 n.l. tzv. stadion, na jehož místě a rozvalinách byl v roce 1896 postaven nový stadion pro účely konání prvních novodobých olympijských her.
Dnešní Athény
Atény jsou dnes kulturním a společenským ohniskem celého Řecka. Představuje moderní metropoli s rozvinutým cestovním ruchem, obchodními centry, vládními budovami a bankovními a pojišťovacími společnostmi, četnými kancelářskými prostory a spoustou restaurací nebo hotelů. Svůj půvab ale neztrácí díky konfrontaci těchto honosných moderních budov s tradičními tavernami a kouzelnými zákoutími, které si svou typickou atmosféru napříc časem uchovaly.
Ve městě se snoubí antická část města s částí moderní, posetou byzantskými kostely a měšitami rozesetými po celém městě. Z významných kostelů můžeme jmenovat například Malý metropolitní chrám z 12. století, dále Nová katedrála z 19. století, které je pohřebištěm Gregoria I, popraveného Turky nebo kostel Kapnikaréa s krásnými freskami a kupolí. Ze známých muzeí můžeme jmenovat například Byzantské muzeum, Muzeum města Athén, Přírodovědecké muzeum, Železniční muzeum nebo Historické národní muzeum. Za zmínku stojí také Národní obrazárna nebo menší Městská obrazárna.
Pireus
Pokud mluvíme o Athénách, musíme zároveň mluvit i o Pireu. Pireus je jedno z největších průmyslových měst v Řecku a s Athénami je velmi úzce spjato. Čítá přes 500 000 obyvatel a jedná se o velmi důležitý přístav, který měl velký význam již v klasickém období řeckých dějin. Zároveň tvoří spojnici vnitrozemí s četnými řeckými ostrovy, a linkami na Blízký východ a do Středomoří. Význam, kterého nabyl od 5. století př.n.l. (od doby jeho založení) ale postupně upadal, zejména za turecké nadvlády, kdy byl tento strategický přístav degradován na pouhou rybářskou vesničku.
Svou rekonvalescensi ale intenzivně prodělává od poloviny 19. století, kdy se Pireus začal velmi tychlým tempem uzdravovat, a zároveň rozrůstat. Sanaci Pireu dopomohl i fakt, že se v roce 1934 Athény staly hlavním městem Řecka, tudíž do Pireu plynuly davy přistěhovalců z řeckých ostroců a Peloponeského ostrova. Urbanizaci města navíc ozvláštnil architektonický návrh ulic města, který byl po vzoru antického uspořádání veden taktéž do pravého úhlu. Město je díky přistěhovalcům velmi kosmopolitní a snoubí se zde i jistá místní kulturní odlišnost.
Co se týče památek je město ale nezajímavé. Za návštěvu stojí ale dvě muzea. Jením z nich je Archeologické muzeum, kde najdete četné suchozemské, i nálezy vytažené z moře nebo Řecké námořní muzeum, které monitoruje řecké námoření plavby, jejich vývoj, exponáty nebo uniformy. Součástí je i křižník Avérof, který se účastnil obou světových válek.
